Muž je člověk, který dosáhl mezníku vzrůstu a sil, schopný k životním úkolům, a už skutečně zahajující ten druh života, k němuž se připravil.
Všechny úspěchy, které kdo u sebe předpokládá mimo ony vážné práce, jsou podle Galena jen stín a domněnka; tak zní jeho slova. Teoretik bez praxe je knižní plavec, který si sedí klidně v lavici a popisuje znamenité přístavy, skaliska i předhoří, Skylly a Charybdy; nakonec vede loď výborně po kuchyni nebo na stole. Kdyby však vstoupil na moře a svěřil bys mu kormidlo trojveslice, vpadne na skaliska, která předtím tak dobře znal.
Život je práce, mravenčí hemžení.
Tedy je třeba přičinlivosti. Proto musíš zachovávat tato pravidla:
Nedělej nic, leč k jistému užitku (pracovat naprázdno je znak pošetilců).
Nic, leč jistými prostředky!
A způsoby pokud možno shodnými.
Konej dobro, pokud můžeš, a konej je rychle!
Umění, jak si získat dlouhý věk
Dokonalost myšlení pak záleží v tom: Chápat každou věc tak, jak jest, dobrá nebo zlá. Volit dobré a zamítat zlé. Za dobrem jít, tak abys ho došel, zlému unikat, abys mu unikl. Zkrátka, dokonalost mysli záleží v jasném chápání věcí, v dobré vůli a v horlivé pracovitosti.
Škola stáří, obsahující vrchol lidské moudrosti v šťastném dosažení mezníku
smrtelného života a v šťastném vykročení do života nesmrtelného, čili vytěžení života
Poslední skutky vyžadují největší pozornost, aby všechno předešle nebylo bez užitku a nepřišlo nazmar. Ale stáří je dovršením životních skutků.
Ve škole stáří se musí učit a vyučovat, jak by starci mohli, dovedli a chtěli: moudře využívat dosavadní životní práce, správně prožívat zbytek života.
Vzhledem k tomu bude mít tato škola trojí třídu:
těch, kteří vstupují na práh stáří a ohlížejí se po svých úkolech (minulých i budoucích),
těch, kteří vstoupili do zralého kmetství a spěchají dokončit, cokoli
zbývá,
sešlých, kteří už jenom vyhlížejí smrt. Přísluší sice a je užitečné každému věku vyhlížet smrt, ale ve stáří nejvíce a nutně; neboť dříve lidé mohou zemřít, ale zde již musí zemřít.