Jan Ámos Komenský, jeden z největších myslitelů 17. století, pracoval v pozdních letech svého plodného života na rozsáhlém díle, které nazval Obecná porada o nápravě věcí lidských.
Zklamán realitou světa, ve kterém se nacházel, avšak nezlomen v naději na jeho nápravu, použil všech svých schopností a vědomostí k tomu, aby nastínil cesty k této nápravě vedoucí.
I dnes se nacházíme ve světě, s jehož stavem povětšinou spokojeni nejsme. A při hledání cesty ke změně této situace zjišťujeme, že v díle J. A. Komenského lze nalézti pro náš současný svět tak hluboce inspirující myšlenky a poznatky, až se zdá, jakoby Komenský žil v dnešní době a psal své dílo pro nás.
Komenský se obrací ve svém díle k celému lidskému pokolení, předně však ke křesťanským vzdělancům, duchovním a mocným tehdejšího světa. Neboť kdo má moc má i více zodpovědnosti za stav věcí, které může ovlivnit. Když však mocní nechápou svoji úlohu v tomto světě a zpronevěřují se svému poslání, nezbývá nic jiného nám bezmocným, něž abychom spojili své síly ke společnému postupu a boji za nápravu tohoto světa. Nechme se vést na této cestě radami velikána naší filozofie – J. A. Komenským.
Pokud se chceme nechat inspirovat dílem Komenského a jeho myšlenkami, musíme především přijat jeho hlubokou víru v Boha, v křesťanství a v učení Ježíše Krista. Celé dílo Komenského je protknuto neustálou touhou po naplňování božího plánu člověkem a snahou přivést člověka a celou společnost ke štěstí a harmonii prostřednictvím dodržování božích zákonů a poznáním a pochopením boží vůle.
Komenský však není dogmatik, nepokládá své poznatky za neměnné či nejlepší. Snaží se „radit“, jak nejlépe dovede. Prosazuje cestu nenásilnou. „Kdo si přeje vést, toho přece ani nepoháním, ani nepostrkuji, ani nesrážím k zemi, ani násilně neodvlékám, nýbrž jej beru za ruku a šetrně provázím, nebo kráčeje před ním po volné cestě lákám jej, aby mě následoval“,praví ve svém díle.
Komenský ve svém díle nehledá cestu k porážce nepřítele, ale nabízí smíření a společné hledání pravdy. Jak mnoho se máme učit my, kteří stále hledáme ty, kteří jsou zodpovědní za ubohost našeho světa a snažíme se je porazit. Komenský upozorňuje, že omyly vznikají z neznalosti a „je třeba je rozptýlit tichým světlem zjevné pravdy, sekty zrozené, rozrostlé a upevněné řevnivostí, je třeba rozpustit a přetvořit jemným žárem lásky, neboť jinak to nelze. Neboť temnoty nelze zapudit temnotami, mínění neustoupí před míněním, ani sekta před sektou, ani nenávist před nenávistí. Spíše se proti sobě navzájem zatvrdí a upevní.“