I. Skutečná demokracie
Dnešní systém je navzdory všem frázím o demokracii demokratický pouze pro ty, kdo si mohou koupit pozice na kandidátkách, média, případně opoziční poslance, někdy dokonce i vyšetřovatele nebo soudy. V současnosti jediným schůdným řešením je demokracie skutečná. Ta ovšem musí být spojena s dobrým přístupem k relevantním informacím, aby se voliči mohli rozhodovat dostatečně odpovědně. Proto je třeba provést dva základní kroky:
II. Posílení nezávislosti (zejména na zahraničí a nadnárodních finančních strukturách)
1. Co nejrychlejší sestavení vyrovnaného státního rozpočtu (s možným deficitem pouze v případě velmi vážných mimořádných událostí) a snižování státního dluhu.
2. Snižování závislosti na dovážených surovinách, především ropě. Stát musí zajistit dostupnost základních služeb (pitná voda, teplo, elektřina) za přiměřené ceny a zabránit jakýmkoliv spekulacím s nimi.
3. Posilování potravinové soběstačnosti tak, aby v případě zhoršení dodávek bylo ihned možné zajistit 100% soběstačnost (a to i v případě současného zvýšení cen energie aj.).
4. Obnovení všeobecné branné povinnosti aspoň v symbolickém rozsahu (psychologický význam - všichni si musí uvědomit, že v případě ohrožení se nemůžeme spoléhat na někoho jiného).
5. Obtížnější podmínky pro vyvádění finančních a dalších aktiv do zahraničí, zabránění převodu nemovitostí zahraničním vlastníkům.
6. Aktivnější a samostatnější politika ČR v EU i NATO, včetně využívání práva veta. Odmítáme však naprosto nekonstruktivní kritiku EU ve stylu V. Klause, posílení spolupráce v Evropě (včetně Ruska) je důležité.
III. Spravedlnost a právo tady a teď
Při vyšetřování zločinů starých roky až desítky let je třeba upřednostnit ty případy, kde mohou pachatelé dále škodit a kde je možnost škody aspoň částečně napravit. To znamená především neprůhlednou privatizaci a rozkrádání národního majetku od roku 1989. Pro vysoké představitele státní správy, policie, justice i státních podniků (včetně těch před rokem 1989, kteří předávali moc novým "elitám") zavést povinná majetková přiznání a pokud nebude prokázán původ velkých majetků, tyto mohou být zabaveny. Pokud se stávající zákony ukážou v tomto směru jako nedostatečné, může být zavedena obdoba zákona o protiprávnosti komunistického režimu, která by toto řešila. Naopak jakékoliv restituce na základě zvláštních zákonů nebo vládních nařízení musí být co nejdříve ukončeny, minulost není černobílá a konfiskace staré přes 60 let patří již do historie. Totéž platí pro zločiny spáchané za II. světové války nebo při odsunu sudetských Němců.