http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/211863.aspx
Keller: Chudý reformy zaplatí a boháč ne? Naprostý skandál
23.10.2011 5:55 - Odbory spočítaly, že nejnižší příjmová skupina přijde vlivem daňové reformy až o jednu výplatu ročně, zatímco lidé s příjmem třeba dvě stě tisíc díky úlevám na přímých daních nepřijdou se zvýšením DPH ani o korunu. Jestli je to pravda, pak je to naprosto skandální, řekl ParlamentnímListům.cz sociolog a publicista Jan Keller.
„Obyvatel pod prahem chudoby u nás máme do deseti procent a zatím se to nijak dramaticky nezvyšuje, tak o jedno procento za několik let. Ale zatím ještě neznáme dopady reforem. My totiž máme hodně mezi prahem chudoby, což je padesát procent mediánu příjmů a sedmdesáti pěti procenty mediánu příjmů, kde podle řady sociologií začíná spodní hranice středních vrstev," míní Jan Keller.
Těm, co berou desítku, vezme reforma jeden plat ročně
Připomeňme, že k mediánu mezd dojdeme seřazením zaměstnanců podle výše platů, od nejnižšího až po nejvyšší. A plat zaměstnance, který je přesně ve středu této škály, představuje medián. Ten je v ČR zhruba 21 000 korun.
„My máme dost lidí, kteří berou nějakých deset dvanáct tisíc čistého měsíčně. To totiž nejste pod prahem chudoby, ale nepatříte do středních vrstev. A tady je otázka, jak reformy dopadnou na tuto skupinu obyvatel. Například ekonom odborů Martin Fasman spočítal a tvrdí, že daňová reforma právě lidem, kteří berou deset až dvanáct tisíc měsíčně, vezme ročně téměř jednu výplatu," vyčíslil pro ParlamentníListy.cz sociolog.
S platem dvě stě tisíc nepřijdete o nic. Skandál!
A pokračoval: „Lidem, kteří berou pětadvacet tisíc, vezme daňová reforma zhruba třetinu až polovinu výplaty ročně a lidem, kteří vydělávají třeba dvě stě tisíc korun, naopak reforma vrátí peníze. Budou platit nižší daň, a to zhruba o tolik nižší, že jim to vyrovná zvýšená vydání v důsledku vyššího DPH na potraviny, dopravu, teplo a ty základní věci," vysvětlil Keller.
„Jednoduše řečeno, lidé s dvěstětisícovými příjmy nebudou reformou postiženi vůbec, protože úleva z přímých daní jim vyrovná zvýšené náklady z nepřímých daní, zatímco ti, co berou nejméně, odevzdají státu celou jednu výplatu. To tvrdí Fasman. Mělo by se to přepočítat a ekonomové by se k tomu měli vyjádřit, zda to je či nikoliv pravda. Protože pokud to je pravda, tak je to naprosto skandální," konstatoval sociolog.
Čtěte také:
Chudých přibývá, rodiny bez peněz. To za mě nebylo, rozčílil se Paroubek
Chudí lidé v Česku musí řešit, jak vyjít se třemi tisíci na měsíc
Varování sociologa vládě: Zdražování rozšíří chudobu. A bude dědičná
V tomto týdnu byly zveřejněny výsledky průzkumu SANEP, podle kterého má dluhy 48,9 procent respondentů. Za poslední rok se prý pak u 58,7 procenta dotazovaných zhoršila finanční situace. Čtvrtina dotazovaných navíc žije od výplaty k výplatě, a nemá tak možnost si jakkoliv naspořit.
Předlužená domácnost splatí dluh za půl roku, pokud nejí
V této souvislosti už dříve Keller pro ParlamentníListy.cz uvedl, že neví o nějakých relevantních výzkumech u nás. „Ale Francouzi mají bezpečně spočteno, že oni mají asi čtyři miliony předlužených domácností. A ten dluh těchto domácnosti je v průměru půlroční výdělek. Tedy kdyby půl roku dávaly všechno jenom na ten dluh, tak by se toho zbavily. Nesměly by jíst, oblékat se a podobně," informoval Keller.
„A podstatné na tom je, že oni mají přesně spočteno, že tři čtvrtiny domácností mají takzvané pasivní zadlužení a jenom jedna čtvrtina je v aktivním zadlužení. Aktivní zadlužení znamená, že člověk je finančně negramotný, něco si chce dopřát, nemá na to, je mu to v tom okamžiku jedno a vezme si půjčku, kterou, kdyby byl při smyslech, by si nikdy nemohl vzít, protože ji nemůže nikdy splatit," přiblížil sociolog ParlamentnímListům.cz.
Nevěřím v negramotnost našich dlužníků
„Ale to je jenom jedna čtvrtina těch případů, zbylé tři čtvrtiny vzniknou tak, že lidé naprosto racionálně kalkulují a pak přijdou tři věci, někdy dokonce v kombinaci: Závažnější nemoc, rozvod a nezaměstnanost. Oni s tím nemohli dost dobře počítat, protože kdyby s tím počítali, tak si nemohou vzít nikdy žádnou půjčku," doplnil Keller s tím, že sice neví, jaký je ten podíl u nás, ale je přesvědčený, že jde o obdobně významný podíl.
„To znamená, že spoustu domácností do toho spadlo ne vlastní vinou, prostě přišlo něco, co oni mohli těžko ovlivnit. A teď je problém, jestliže spousta firem se živí tím, že chce u žáků propagovat finanční gramotnost, což je jistě bohulibé úsilí, tak musí mít na paměti to, že většina našich předlužených domácností je patrně finančně gramotná. Nemám žádný důvod si myslet, že by naši lidé byli v průměru lehkomyslnější, než Francouzi," dodal Keller.
Naši "nejbohatší" na francouzské nemají
Podle něj je ale velkým průšvihem sociální situace domácností. „Já jsem s kolegou udělal průzkum, kde jsme definovali střední vrstvy podle příjmů. Domácnosti středních vrstev jsme definovali podle stejné metodiky, jako se to dělá ve Francii. To znamená, že jsme si vzali medián příjmů domácností. To je bod, pod kterým je polovina domácností a nad kterým je druhá polovina domácností," nastínil Keller redakci metodiku průzkumu.
Profesor Keller na ParlamentníchListech.cz
„To jsme spočítali s potřebnými koeficienty podle členů domácností a podobně. A když jsme si to takhle udělali, tak jsme na eura přepočítali příjem českých domácností a vyšlo nám, že i nejbohatší české střední vrstvy zdaleka nedosáhnou úrovně příjmů nejchudších středních vrstev ve Francii," konstatoval sociolog.
Máme francouzské životní náklady, ale české platy
„Při tom výpočtu je třeba samozřejmě zohlednit i kurz koruny vůči euru, protože ten samozřejmě ovlivňuje výsledek. To jsme konzultovali s ekonomem matematikem. Ale ani při posunutí koruny na výhodnější kurz vůči euru se nám ta čísla neposunula tak, že by se české a francouzské střední vrstvy překrývaly, ten rozdíl zůstával stále markantní," zdůraznil Keller.
Podle něj se pak v praxi k Francouzům přibližujeme daleko více v životních nákladech, než ve mzdě. „V průměrné mzdě jsme stále na čtvrtině francouzských příjmů, ale když se podíváte ve Francii do supermarketu, tak zjistíte, že stejná značka kafe je tam dvakrát levnější než stejná značka v českém supermarketu," uvedl Keller.
Málo lidí v chudobě, velmi mnoho jen kousek od ní
„Takže ten problém je v tom, že naši politici se pořád chlubí, jako by to byla jejich zásluha, že máme jeden z nejnižších podílů lidí, žijících pod hranicí chudoby, ale vůbec neřeknou, že máme vyloženě slabé střední vrstvy, které jsou ne zas tak moc vzdálené od hranice chudoby. A přitom reformní opatření v sociální oblasti jsou cílena právě na střední vrstvy," kritizuje sociolog chystaná vládní opatření.